Home

 

Spolek sběratelů

 Časopis

 Přihláška

 Adresy spolků

 

M. Jančáková

 Životopis

 Seznam exlibris

 Galerie exlibris

 

Různé

 Aktuality

 Sborník

 Sjezd 

 Ubytování

 Odkazy 

 

 



   

 

 

 

      

  číslo 2, 2003                                                                            další čísla


 

6. PhDr. Marie Hálová:
Exlibris ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje

Označení vlastnictví knihovny
Od svého založení používá Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (dále SVK) exlibris, vlepovaná na přední přídeští knih a vázaných ročníků periodik. Do současné doby byla pro knihovnu vytvořena čtyři exlibris. Vzhledem k přejmenování Státní vědecké knihovny v Plzni na Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje bylo navrženo vyhlásit výtvarnou soutěž o nové ztvárnění exlibris SVK při příležitosti 55. výročí jejího založení. Soutěž by měla být uzavřena do konce roku 2004.
Hlavním motivem dosavadních exlibris je pohled na průčelí budovy SVK a na její nejvýraznější část Branku. Ve spodní části exlibris je umístěn název knihovny a prostor na signaturu knihy.
Autorem kresby prvního exlibris z roku 1951 a rovněž druhého exlibris z roku 1955 je Svatopluk Janke. První exlibris v hnědé barvě má rozměry 85:55 mm a ve spodní části text Ex libris Státní studijní knihovny v Plzni. Druhé exlibris se žlutým podtiskem má rozměry 89:59 mm a text Státní vědecká knihovna v Plzni. V SVK se nachází zarámovaná signovaná kresba druhého exlibris datovaná 1955 a v archivu SVK je zachována korespondence s autorem z let 1950-1955. Třetí exlibris v šedomodré barvě zachycuje pohled přes horní část průčelí a kopuli Branky až po věž chrámu sv. Bartoloměje a má rozměry 85:59 mm. Ve spodní části je text Státní vědecká knihovna v Plzni. Autor, předloha ani doba vzniku nejsou doloženy, používáno bylo v letech 1972-1987.
Čtvrté exlibris, jehož autorem je Vladimír Havlic představuje celé hlavní průčelí s oběma věžemi. Je kolorováno světle hnědou barvou, jednoduchý rámeček a název knihovny pod ním jsou červené a má rozměry 112:65 mm. Je zachována jeho zarámovaná signovaná předloha. Přesné datum vzniku není známo. Používá se od roku 1988 dodnes. Reprodukce a tisk všech čtyř exlibris byl pravděpodobně proveden autotypií.
Jako problém se jeví používání exlibris pro historické fondy, ve kterých jsou často na předních přídeštích a předsádkách údaje o předchozích vlastnících. Po počáteční mechanické praxi vlepování nového exlibris se přistoupilo na zásadu používat exlibris SVK pouze v případech, kdy nehrozí porušení těchto původních údajů.
Označení vlastnictví knihoven z budovy městských muzeí v Plzni
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, která vznikla v roce 1950 jako Státní studijní knihovna v Plzni, převzala fondy Knihovny městského historického muzea a Okresní studijní knihovny Čiperovy.
Exlibris Knihovny městského historického muzea v Plzni, která byla založena v r. 1878 společně se vznikem muzea, obsahuje velký plzeňský znak s andělem v šedé barvě, přes který je natištěn černě nápis Knihovna historického musea král. města Plzně a pod znakem linky pro zapsání signatury. Vše v ozdobném rámečku 92:53 mm a údajem o tiskárně J. R. Port v Plzni. Po roce 1918 byl změněn název na Knihovna městského historického musea v Plzni, údaj o tiskárně byl nahrazen číselným kódem a ozdobný rámeček nahrazen dvojitou linkou. Autor není znám.
Po 2. světové válce bylo krátkou dobu používáno jednoduché exlibris s kresbou malého plzeňského znaku mezi knihami a s nápisem v horní části BIBLIOTHECA MUSEI PILSNENSIS. Vše v rámečku o rozměrech 83:59 mm. Autor není znám.
Fond Okresní studijní knihovny Čiperovy v Plzni budovaný v letech 1912 až 1943 obsahuje exlibris Jana Konůpka z roku 1913 ve dvou velikostech 128:80 a 89:56 mm. Jedná se o černobílý zinkografický tisk v secesním slohu, uprostřed bohyně moudrosti Pallas Athéna (Minerva) s helmou a štítem, na pravé ruce drží okřídleného boha rozumu Herma (Merkura), po stranách antické sloupoví, patky sloupů v podobě hřbetů knih, v horní části v tympanonu plzeňský znak, v dolní části název knihovny, signováno JK13. Pod kresbou linka na signatury knihovny.
Exlibris soukromých vlastníků v knižním fondu SVK
Mezi soukromými knihovnami ve fondu SVK je nejzajímavější knihovna Ladislava Lábka, významného plzeňského národopisce a kulturního pracovníka, který používal celkem šest exlibris. Dvě obchodní značky z roku 1910 používané rovněž jako exlibris, jejichž autorem je Bohumil Krs jsou tištěna dvoubarevnou zinkografií. Mají společný námět džbánu s lidovými motivy. První značka, doplněná v kresbě sochou slovanského bůžka, má rozměry 52:40 mm a text Ladislav Lábek. Druhá značka s kohoutem, má rozměry 56:42 mm, nad horním okrajem kresby Ladislav Lábek a pod dolním okrajem Papír-um. průmysl- starožitnosti. Nápis ukazuje vazbu na obchod, který krátký čas vedl společně se sestrou Marií Lábkovou. Třetí exlibris od B. Krsa je zinkografie kolorovaná šablonou o rozměrech 89:90 mm s námětem otevřené knihy a svícnu s hořící svíčkou, s textem Moje kniha. L. Lábek a signaturou autora v kresbě z roku 1912.
Exlibris od Karla Votlučky z roku 1920 představuje pohled na chrám sv. Bartoloměje od východu, v popředí torzo antického sloupu, v horní části nápis Ex libris, v dolní Ladislav Lábek, signováno v kresbě Votlučka. Provedení linorytem ve velikosti 120:75 mm a v zinkografické reprodukci velikosti 72:45 mm.
Další exlibris tištěné tříbarevnou zinkografií, rozměr 81:58 mm, s kresbou barokního portálu, v jehož středu je nápis Ex libris Lad. Lábek, je prací Josefa Skupy. Vzniklo po roce 1926.
Šesté exlibris s jednoduchým rámcem, v němž je prostor na zapsání signatury knihy a text Lábek Lad.umístěný mezi dvěma pěticípými hvězdami v horní části, má rozměry 47:47 mm. Autor a rok vzniku není znám.
Ojedinělá vzácná tištěná exlibris se nacházejí ve fondu starých a vzácných tisků SVK a v deponátu knihovny plzeňského františkánského kláštera. Větší počet historických exlibris se nachází v knihovně z Defurových Lažan, kterou shromáždil bibliofil O. Kruliš-Randa. Fotokopie těchto exlibris a jejich popis je možné objednat k prezenčnímu studiu pod signaturou Y 25711. Originály je možné ve fondu SVK dohledat jen částečně, protože ne všechny popisy jsou doplněny současnou signaturou SVK. Jedna se o 61 exlibris, z nichž za nejzajímavější je možné označit 3 varianty exlibris Ferdinanda Hoffmanna z Grünbüchlu, bibliofila z doby Rudolfa II., exlibris Petra Voka z Rožmberku a Rudolfa Sporcka. Kromě fotokopií exlibris obsahuje soubor i fotokopie vlastnických razítek a supralibros. Zjistit, zda se všechna podchycená exlibris i supralibros nacházejí v současném fondu SVK, je úkolem SVK pro budoucnost.
Sbírková činnost
Sbírka exlibris nebyla v Knihovně městského historického muzea ani v SVK soustavně budována. V roce 1978 byla zakoupena sbírka převážně exlibris a v menší míře novoročenek v antikvariátu Kniha Ostrava. Obsahuje v 18 svazcích 823 grafických děl upevněných v paspartách A4. Jedná se o díla 154 autorů, z toho 60 je zahraničních. Zahraniční autoři pocházejí z mnoha evropských zemí a ze Severní Ameriky, nejhojněji je zastoupeno Španělsko. Mezi českými autory je značný podíl regionálních autorů, což bylo možná podnětem pro tak ojedinělý nákup. Jedná se např. o Jana Konůpka - 83 kusů, Josefa Hodka - 28 kusů, Josefa Váchala - 25 ks a Karla Votlučku - 10 kusů. Mezi neregionálními autory se nachází mj. Cyril Bouda, Václav Rabas a Karel Svolinský. Datovaná tvorba pochází z období od 30. do 50. let 20. stol. Původce sbírky se nepodařilo zjistit. Sbírku je možné objednat k prezenčnímu studiu pod signaturou V 214562-1-18.
Spolupráce se Spolkem sběratelů a přátel exlibris
Na podnět SSPE, jehož je SVK členem, bylo v roce 2003 rozhodnuto založit v SVK sbírku exlibris pocházejících od regionálních autorů nebo vytvořených pro regionální majitele a nebo se svým tématem vztahujících k regionu. Za region je považován Plzeňský a Karlovarský kraj. Sbírka exlibris bude doplňována oslovením regionálních tvůrců a majitelů a sledováním aukcí a odborného tisku. Zpracována bude jednotlivě, záznamy budou vřazeny do elektronického katalogu SVK přístupného též na Internetu.

zpět na obsah č. 2, 2003

 

Email ivanbohac@seznam.cz